Vzdělávací instituce v naší vlasti nejsou zpravidla takové, kam bych chtěla dávat své dítko.
Sama jsem klasickým školstvím dosti trpěla a o tom, kolik opravdových kompetencí a znalostí mi přineslo bych mohla rozebírat do nekonečna...
Proto jsem učila na neobvyklých školách, s lidmi, kteří vždělávání cítí podobně, kteří mají podobné vidění světa...
Proto jsem Tomíka začala před třemi lety vozit do
Řeznovic - z Brna.
Mnohdy si říkám, že jsem blázen,
ale ukazuje se, že se moje úsilí vyplácí.
Tomík chodí rád do školky, školu přijímá jako pokračování a žádné křivdy se mu nedějí...
Letos nastoupil do předškoláků...což v Řeznovicích je asi největší změna.
Třída předškoláků je v patře, je jí jen půlka, protože ta druhá půlka patří třídě první.
A tak se děti vzdělávají i hrají dohromady...
a odpoledne hurá všichni dolů...předškoláci i školáci i školkáčci na zahradu...
Letošní rok jsme poprvé jeli na adaptační kurz Motýl.
Byl v rekreačním středisku Křižanov...
krásné lesy, rybníčky, pole, prostě nádhery, ale ubytování mělo nějaké malé masařky...
pokud by ovšem někdo chtěl vyzkoušet pohodlí z lágrů, vřele toto středisko doporučuji...
Ovšem to byla jediná vada na celém pobytu...
Stavěli jsme celá skřítkovská města...
|
Náš tým měl spoustu zábavných a relaxačních zákoutí a taky 5 barů... |
|
jiní zase udělali tělovýchovný areál se spoustou fakticky vymakaných hřišť... |
...hráli fotbal
|
Tomášek v jogínské pozici čápa... |
|
Marečka už nebavilo jen sedět a čekat na balón v bráně... |
tak jsme tam vařili a tak...
a nechyběla ani noční hra
a nakonec se nám podařilo vyvolat a probudit duhového draka...
|
no drak je opravdu velice alternativní... |
A já po tom všem lehla a tak píšu z postele a všechny zdravím!
Kdo se prodral až na konec, tak tomu ZDAR! :-)
Auka